Vitabella

Když majiteli firmy jeho soukromé podnikání vynáší, je radost se takové činnosti věnovat. Dotyčný na sebe může být hrdý a zároveň má na to, aby si kupoval vše, po čem jeho duše prahne, což je v dnešní době často to docela nejdůležitější.
Jenže co když podnik nevynáší? Co když se jen horko těžko drží na nule nebo se dokonce propadl do mínusu? Co když je tu výsledkem veškerého snažení jedině nepříjemná ztráta?
V takové situaci je podnik často možné zachránit jedině tím, že se do něj investuje. Že se vezmou peníze, vloží se do obnovy a modernizace, a tím se (snad) dosáhne náležitých pozitivních změn.
Ovšem tak lze učinit jedině tehdy, když majitel takové firmy potřebné finanční prostředky má. Když je odkud je brát. Nebo když je aspoň od koho si půjčit.
Jenže je až příliš často běžným úkazem, že podobný soukromník dostatek financí ve svém vlastnictví nemá a ani v bance mu půjčit nechtějí. Třeba s odkazem na to, že je jeho finanční situace horší, než předpisy banky žádají, že má nějaké ty záznamy v registrech dlužníků, svědčící o tom, že už někdy v minulosti nebyl zrovna dokonalým plátcem toho či onoho, že má příliš dalších půjček, exekuce na krku a podobně.
A když člověku v bance nevyhoví? Pak je tu naštěstí ještě nebankovní hypotéka bez registru, díky níž sežene peníze i kdekdo z těch, kdo by se všude jinde se zlou potázali. A sice proto, že tady se na to, co je v bankách nezbytné splnit, zase až tak moc nehledí. Tady je podstatné jenom to, že žadatel může dát coby záruku do zástavy nemovitost a že bude schopen splácet. A je-li tomu tak, může být dotyčnému žadateli půjčeno i hodně peněz, a to velice rychle, jednoduše a za těch nejvýhodnějších podmínek.
A proč si nepůjčit právě tady, že? Proč pokoušet osud tam, kde je jen malá naděje na úspěch, jde-li zde všechno lehce? Tak lehce, že se jeden přímo nestačí divit.